Rozdělení kategorií OOP
- KATEGORIE I. – jednoduché osobní ochranné prostředky chránící proti nízkým rizikům (mechanické poškození, kontakt s předměty do teploty 50 °C, běžné povětrnostní podmínky), jejichž nebezpečí je schopen uživatel sám rozeznat - nízké požadavky na ochranu
- KATEGORIE II. – osobní ochranné prostředky chránící proti středním rizikům (např. proti mechanickým nebezpečím)
- KATEGORIE III. – osobní ochranné prostředky chránící proti vysokým rizikům (ochrana před nevratným poškozením a smrtelným nebezpečím např. poškození chemikáliemi, teplem, chladem, zářením..)
Označení 
Označení CE na osobním ochranném prostředku je grafickým vyjádřením prohlášení o shodě se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost.
Dokládá, že výrobek byl posouzen před uvedením na trh Evropského hospodářského prostoru a splňuje legislativní požadavky EU, tzn. že výrobce ověřil/nechal ověřit oznámeným subjektem (dříve notifikovanou osobou), že výrobek splňuje všechny příslušné základní požadavky (např. bezpečnost, ochranu zdraví, ochranu životního prostředí) z Nařízení Evropskéo parlamentu a Rady (EU) 2016/425.
NORMY RUKAVICE - přehled symbolů uvedených na rukavicích, které splňují příslušné normy
PODROBNÉJŠÍ INFORMACE K NORMÁM A TESTOVÁNÍ RUKAVIC
EN 420 Všeobecné požadavky na rukavice
Všechny ochranné rukavice musí odpovídat EN 420. Výjimky jsou pouze u elektro rukavic a rukavic pro jednorázové použití (zdravotní jednorázové rukavice).
EN 420 stanoví minimální požadavky na rukavici. Ke každé rukavici musí být připojeny informace pro uživatele s pokyny pro skladování a transport, čištění, užívání a likvidaci. V této základní normě jsou stanoveny doporučené hodnoty pro chrom VI (max. 10 mg/kg) a hodnotu ph (mezi 3,5 a 9,5). EN 420 dále předpokládá test pohyblivosti prstů (min. 0, max. 5).
Kategorie
Aby bylo možno vyhovět nejrůznějším požadavkům průmyslových oblastí, jsou ochranné rukavice rozděleny do 3 skupin:
Kategorie I | minimální rizika Nízké požadavky na ochranu | |
Kategorie II |
střední rizika | |
Kategorie III |
vysoká rizika |
Na základě tohoto rozdělení následuje přiřazení speciální normy vč. příslušného označení a dokumentace rukavice. Zpravidla jsou ochranné rukavice pro oblast průmyslu zařazeny minimálně do kategorie II.
Na pozadí těchto kategorií stojí mimo jiné také předpisy pro schvalování a dokumentaci k výrobkům.
Směrnice pro výrobce PSA 89/686/EHS je nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2016/425.
EN 374 – Ochranné rukavice proti chemickým a bakteriologickým rizikům
Chemické ochranné rukavice se dělí na plnohodnotné a jednoduché.
Plnohodnotná chemická ochranná rukavice musí vykazovat u minimálně 3 zkušebních chemikálií permeabilitu min. level 2. Chemická odolnost nemůže být stanovena pouze na základě svého složení a tloušťky vrstvy. U nitrilových jednorázových rukavic už rovněž nestačí standardní tloušťka vrstvy 0,1 mm.
Chemická ochranná rukavice chrání před bakteriemi a plísněmi, vykazuje-li minimálně penetrační level II.
Chemická ochranná rukavice deklarovaná jako jednoduchá chemická ochrana, může zcela chránit proti definovaným nebezpečným látkám, ale je potřeba vyjádření o její chemické odolnosti od výrobce.
Definice pojmů k EN 374
Permeabilita
- je to molekulární průnik rukavice. Na molekulární úrovni se určuje průnik v minutách
Level 1 ≥ 10 min
Level 2 ≥ 30 min
Level 3 ≥ 60 min
Level 4 ≥ 120 min
Level 5 ≥ 240 min
Level 6 ≥ 480 min
Pro stanovení přesné doby nošení protichemické ochranné rukavice nestačí provedení zkoušky dle normy. Na dobu odolnosti mají podstatný vliv faktory jako je teplota a natažení.
Penetrace
- je to mikroskopická propustnost ochranné rukavice, to znamená, že protichemická ochranná rukavice vykazuje díru nebo trhlinu
Penetrační testy vzduchotěsnosti a voděodolnosti dle EN 374 jsou povinně předepsány pro protichemické ochranné rukavice.
Bobtnání
- k bobtnání může dojít nezávisle na permeaci a penetraci. Nabobtnaná ochranná rukavice je ovšem nepoužitelná, proto by se měly používat jen ochranné rukavice s minimálním bobtnáním. Bobtnání probíhá podle dané chemikálie, se kterou přišla ochranná rukavice do styku.
EN 407 – Ochranné rukavice proti tepelným rizikům
Tato norma definuje tepelné vlastnosti ochranných rukavic na ochranu před horkem a nebo plameny. Zároveň jsou předepsány minimálně úrovně 1 pro odolnost proti oděru a roztrhnutí podle EN 388 pro ochranné rukavice proti tepelným rizikům.
Ochranné rukavice podle EN 407 by měly být těžko vznětlivé. Materiál, ze kterého jsou ochranné rukavice vyrobeny, smí pouze velmi pomalu vodit teplo, aby byl zajištěn ochranný účinek proti sálavému, konvenčnímu a kontaktnímu horku. Kromě toho musí vykazovat vysokou teplotní odolnost (netavit se, nesmršťovat se nebo nerozpadat se při zatížení vysokou teplotou). Norma EN 407 neplatí pro specifické aplikace ochranných rukavic proti vysokým teplotám (např. hlášení požáru nebo sváření).
Norma EN 407 informuje o chování ochranné rukavice při působení horka nebo plamenů formou šesti úrovní:
A – Chování při hoření – tato úroveň informuje o čase, po který materiál dále hoří nebo žhne poté, co byl od zkušebního tělesa odstraněn plamen. Švy ochranné rukavice se nesmí uvolnit po době hoření 15 sekund
B – Kontaktní teplo – nejčastěji používaná úroveň v této normě je kontaktní teplo. Tím se rozumí prahová hodnota času v sekundách při stanovené kontaktní hodnotě (100, 250, 350 a 500 °C), přičemž nárůst nesmí být vyšší než 10 °C za 15 sekund.
Protože v praxi není kontaktní doba nebo i přesná teplota materiálu známá, měla by se vždy brát vyšší úroveň u kontaktního tepla. Citlivost na teplo je velmi individuální, proto si musí osoba, která bude rukavice nosit, sama vyzkoušet, které jí nejvíce vyhovují.
C – Konvektivní teplo – tato úroveň informuje o době, o kterou dokáže ochranná rukavice zpozdit přenos tepla z plamenu. Výkonnostní úroveň se udává pouze tehdy, dosáhne-li se v oblasti chování při hoření úrovně 3 nebo 4.
D – Sálavé teplo – tato úroveň udává dobu, o kterou dokáže ochranná rukavice zpozdit přenos tepla ze zdroje sálavého tepla. Výkonnostní úroveň se udává pouze tehdy, dosáhne-li se v oblasti chování při hoření úrovně 3 nebo 4.
E – Odolnost proti malým kapkám kapalného kovu – tato úroveň informuje o počtu kapek tekutého kovu, které jsou potřebné pro ohřátí ochranné rukavice na určitou teplotu. Výkonnostní úroveň se udává pouze tehdy, dosáhne-li se v oblasti chování při hoření úrovně 3 nebo 4.
F – Odolnost proti velkým množstvím kapalného kovu – tato úroveň informuje o množství kapalného kovu, které by bylo nutné pro narušení PVC fólie (která má simulovat lidskou pokožku), která je napnutá za vzorkovou ochrannou rukavicí. Tato zkouška se provádí s roztaveným železem, v případě potřeby se však musí provést s jiným kovem.
Výroba a zpracování potravin
V případě využití ochranných rukavic při výrobě a zpracování potravin musí být dodržovány specifické předpisy. Na evropské úrovni platí 1935/2004/EHS. Tato stanoví obecně požadavky a je platná i pro OOPP. Ochranné rukavice prochází dodatečnou zkouškou a nesmí na potraviny přenést žádnou svou složku.
Pokud ochranná rukavice tyto požadavky splňuje, pak se na balení umístí odpovídající piktogram. Piktogram smí být přitom používán dle 1935/2004/EHS nebo alternativně dle národního předpisu (např. značka RAL).
Zvláštní pokyny: Dle směrnice postačuje, pokud prodejce ochranných rukavic předloží potvrzení dodavatele, že své ochranné rukavice nechal přezkoušet nezávislým certifikovaným institutem na snášenlivost s potravinami. Při zkoušce se testuje, zda se vlivem oleje, alkoholu nebo tekutých látek neuvolňují složky rukavice.
NORMY ODĚVY - přehled symbolů norem a symboly údržby oděvů
NORMY OBUV - přehled piktogramů
NORMY RUKAVICE
EN 420 – všeobecné požadavky
Norma stanovuje všeobecné požadavky a zkušební postupy pro design a konstrukci rukavice, nezávadnost, pohodlí, označení a informace dodávané výrobcem a je platná pro všechny ochranné rukavice.
Ochrana před speciálními riziky je vyjádřena příslušnými normami:
EN 388 - mechanické riziko
EN 407 nebo EN 12477 - ochrana proti teplu a ohni
EN 511 - ochrana proti chladu
EN 374 - ochrana proti nebezpečným chemikáliím a mikroorganismům
EN 10819 - ochrana proti bodnutí a říznutí
NORMY ODĚVY
Pracovní ochranné oděvy splňují základní požadavek normy EN ISO 13688:2013 a dále se řídí podle níže uvedených nejčastějších norem:
EN 471, EN 20471 - ochranný oděv s vysokou viditelností
EN 11611, EN 11612 - ochrana při svařování
EN 342 - ochrana proti teplu a plameni
EN 14058 - ochrana proti chladu
EN 343 - ochrana proti nepříznivému počasí
EN 381 - ochrana proti pořezu řetězovou pilou
EN 13998 - ochrana proti říznutí a bodnutí ručními noži
EN 13034 - ochrana proti chemikaliím
EN 1073 - ochrana proti kontaminaci radioaktivními částicemi
EN 1149 - ochrana proti nebezpečným mikroorganismům
Overaly (kombinézy TYVEK apod.)
EN 14605:2005/A1:2009, EN 13034:2005/A1:2009 a EN ISO 13982-1:2004/A1:2010
Typ 3 ochrana proti postřiku kapalnými chemikáliemi (kapalinám nepropustné švy).
Typ 4 ochrana proti kapalným aerosolům.
Typ 5 ochranné oděvy proti chemikáliím poskytující ochranu celého těla proti poletavým pevným částicím.
Typ 6 ochranné oděvy proti chemikáliím poskytující omezenou ochranu proti kapalným chemikáliím.
EN1149-1:2006 a EN1149-5:2008 Ochranné oděvy. Elektrostatické vlastnosti. Materiálové a konstrukční požadavky.
EN14126:2003 Ochrana proti nebezpečným mikroorganismům.
EN 1073-2:2002 Ochranné oděvy proti kontaminaci radioaktivními částicemi.
NORMY OBUV
Pracovní a bezpečnostní obuv splňuje požadavky norem EN 345, 347, 249 a dále se řídí podle:
POŽADAVKY NA PRACOVNÍ OBUV PODLE EN ISO 20 347
CI | odolnost spodku obuvi proti chladu |
E | absorpce energie v oblasti paty |
A | antistatická obuv |
WRU | průnik a absorpce vody - povrchový materiál |
WR | odolnost obuvi proti průniku vody |
FO | odolnost obuvi proti palivovým olejům |
POŽADAVKY NA BEZPEČNOSTNÍ OBUV PODLE EN ISO 20 34
S1 | základní požadavy dle EN ISO 20 344 |
S2 | jako S1 + průnik + absorpce vody |
S3 | jako S2 + odoslnost proti propíchnutí + desénová podešev |
HRO | odolnost podešve proti kontaktnímu teplu |
HI | odolnost spodku obuvi proti teplu |
P | odolnost proti propíchnutí |
EN ISO 17249 | bezpečnostní obuv odolná proti prořezu motorovou pilou |
CR | odolnosti proti prořezu |
Ochrana zraku a dýchacích orgánů
Ochranné pomůcky pro oči poskytují ochranu před rozprašovanými nebo rozstřikovanými částicemi, kapalinami nebo prachem a před výpary
a zářením z chemických látek.
Všechny modely ochranných brýlí byly testovány podle normy EN 166.
Ochrana proti optickému záření je zajištěna příslušnými filtry:
EN 169 - filtry pro svařování
EN 170 - filtry proti ultrafialovému záření
EN 171 - filtry proti infračervenému záření
EN 172 - proti sluneční filtry pro profesionální použití
EN 379 - filtry pro svařování se spínavým světeným prostupem nebo dvojím světelným prostupem
Normy pro ochranu dechu:
EN 149 - filtrační polomasky proti částicím
EN 405 - filtrační polomasky proti plynům a výparům
EN 140 - polomasky
EN 136 - celoobličejové masky
EN 143 - filtry proti prachu
EN 141 - filtry proti plynům
EN 146 - systémy s přívodem vzduchu
Ochrana sluchu
Vlastnosti a útlumové schopnosti u zátkových a mušlových chráničů upravují normEN 352-1 - mušlové (sluchátkové) chrániče sluchu
EN 352-2 - zátkové chrániče sluchu
EN 352-3 - mušlové chrániče sluchu montované na přilbu
EN 352-4 – elektrická sluchátka
EN 458 – návod na výběr, použití, používání a údržbu OOP proti hluku
Ochrana hlavy
Ochranné prostředky hlavy mohou být:
- průmyslové přilby chránící před padajícími předměty nebo před střetem hlavy s upevněnými předměty
- lehké přilby chránící pouze před střetem hlavy s pevně upevněnými předměty či před lehčím poraněním hlavy ( poškrábáním atd.)
EN 397 - Technické podmínky pro ochranné průmyslové přilby
EN 812 - Technické podmínky pro lehké průmyslové přilby