Detektor plynů patří mezi nejdůležitější bezpečnostní zařízení na pracovišti. Jeho úkolem je včas upozornit na nebezpečné koncentrace plynů a ochránit zdraví i životy pracovníků.

Přestože jsou moderní detektory velmi spolehlivé, senzory postupně stárnou a jejich citlivost se může měnit. Proto výrobci doporučují pravidelné kontroly a kalibrace.

Přesný interval kalibrace závisí na typu zařízení, provozních podmínkách a doporučení výrobce. Ve většině případů se kalibrace provádí minimálně jednou za 6 měsíců.

Pravidelná kalibrace pomáhá:

• ověřit správnou funkci senzorů,
• zajistit přesnost měření,
• splnit interní i legislativní požadavky,
• prodloužit životnost zařízení,
• minimalizovat riziko falešných nebo nefunkčních alarmů.

Pracoviště s vyšším výskytem agresivních látek nebo častým používáním detektorů mohou vyžadovat častější servisní intervaly.

Mnoho uživatelů detektorů plynů zaměňuje bump test a kalibraci. Přesto se jedná o dva odlišné postupy.

Co je bump test?

Bump test je rychlá kontrola funkčnosti detektoru. Přístroj je krátkodobě vystaven známé koncentraci testovacího plynu a ověřuje se, zda:

• senzory reagují,
• fungují alarmy,
• přístroj správně vyhodnocuje nebezpečí.

Bump test neprovádí úpravu nastavení detektoru. Pouze potvrzuje, že zařízení reaguje na přítomnost plynu.

Co je kalibrace?

Kalibrace je podrobnější servisní úkon. Dochází při ní k ověření a případné úpravě měřicích hodnot tak, aby odpovídaly referenční koncentraci kalibračního plynu.

Kalibrace zajišťuje přesnost měření a je nezbytnou součástí pravidelné údržby.

Stručně řečeno:

• Bump test ověřuje, že detektor funguje.
• Kalibrace ověřuje, že měří správně.

Bezpečný provoz vyžaduje obojí.

Práce v uzavřených prostorách patří mezi činnosti s nejvyšším rizikem z pohledu detekce plynů. Nebezpečí často není viditelné a pracovníci si jeho přítomnost nemusí vůbec uvědomovat.

Mezi nejčastější rizika patří:

Nedostatek kyslíku

Pokles koncentrace kyslíku může vést ke ztrátě orientace, bezvědomí nebo ohrožení života. Nebezpečný je zejména proto, že jej člověk nedokáže bez měřicí techniky rozpoznat.

Sulfan (H₂S)

Sulfan vzniká například při rozkladu organických látek v kanalizacích, čističkách odpadních vod nebo uzavřených jímkách. Ve vyšších koncentracích může být životu nebezpečný.

Oxid uhelnatý (CO)

Oxid uhelnatý je bezbarvý a bez zápachu. Vyskytuje se například v souvislosti se spalovacími procesy nebo provozem motorových zařízení.

Hořlavé plyny

Metan a další hořlavé plyny představují riziko požáru nebo výbuchu. Proto jsou víceplynové detektory běžnou součástí vybavení pracovníků vstupujících do uzavřených prostor.

Před vstupem do kanalizací, šachet, nádrží nebo technologických prostor by mělo být samozřejmostí použití kalibrovaného detektoru plynů a dodržování bezpečnostních postupů. Na webu EuroSafety jsou k dispozici specializované jedno i víceplynové detektory určené právě pro tyto aplikace.